zachycená písmenka 3 - zaláskované
Proč ten malý AMOR,
mi šípem srdce probodl?
Ráda tě mám,
tys mi jen lhal.
Se mnou sis pohrával,
byla jsem tvá malá panenka.
Po tváři jsi mě často pohladil
a do srdce rýhu mi vyryl.
Zapomněl jsi vyplnit
a ona teď moc bolí.
Mé srdce, to chce uzdravit!
Můžu tě milovat sebevíc,
stejně mi nebudeš nikdy patřit.
1998
Jsem ráda, že mám tebe
bez tebe by život nebyl celej!
Jsem ráda, že tě v srdci mám
bez tebe by život smysl postrádal!
Jsem ráda, lásko, že tě mám
jinak by v mém srdci zněla prázdnota!
Jsem ráda, že mám tebe
bez tebe život by cenu neměl!
1999
Když jsem se s tebou loučila
bolest mi srdce ničila
z očí se staly vodopády
poslední chvilky rychle odplavaly.
Špatně jsem své city hlídala
k tělu jsem si tě blízko pustila
ty mi tu teď tak chybíš
mám tě ráda, už to vím.
Čas prožitý bez tebe
se naschvál dlouze vleče
tvůj obraz se mi vkrádá pod víčka
tvé žhavé doteky postrádám.
Cítím tvůj dech a teplé polibky
tvé tělo se zde ale nenachází
nemůžu se dočkat, až tě zas uvidím
a hlavně tvého něžného objetí.
Vím, že se chovám jako malá puberťačka
za to může však má láska.
1.4.99
Říkals mi, že nemám být smutná
jenže to by mezi námi nesměla být dálka
nejsi tu se mnou a mě se stýská
láska je krutá ale tak krásná.
1.4.99
Byl jsi prvním mužem mým
taky jsi mi pusu dal první
Měl jsi mě velmi rád
a já tě tolik zbožňovala
Stala se někde krutá chyba
která nás provždy oddělila
Vrať se mi, vrať
zapomněl ses rozloučit
Já stále čekám
že tě zas někdy uvidím.
13.5.99
Ztratila jsem toho,
co mě měl moc rád.
Ztratila jsem toho,
jehož jsem milovala.
Ztratila jsem toho,
který byl pro mě vším
a také byl pro mě
štěstím velikým.
13.5.99
Je těžké přijmout slovo "SBOHEM"
a přitom vědět, že je konec.
Vypařil ses jako pára,
a já tu teď sedím sama.
Chvilky s tebou byly příjemné,
copak jsi už na vše zapomněl?
Vědomí mé nemůže pochopit,
proč jsi musel odejít.
Svoji lásku jsem ti dala,
plané sliby polykala.
Říkals, jak mě miluješ
a líbal jsi mě vášnivě.
Já láskou k tobě zaslepena,
všem těm kecům naletěla.
14.5.1999
Ne, neodcházej!
Zůstaň tu se mnou!
Já tě nechci přeci ztratit!
Chci být s tebou,
dotýkat se tě,
slyšet tě,
cítit vůni tvého těla...
Nemám sílu zůstávat
tu bez tebe,
ani krátký čas, ne ne ne.
Bez tebe to já nejsem,
žal mi srdce stahuje
a to přestává tlouci,
když vedle mě nejsi,
trápím se, trápím, velice.
28.6.99
Nemohu se dočkat chvíle
až spočinu v náruči tvé
až se k tobě přitisknu
a vlepím ti pusinku.
Sedím si tu v klidném koutku
a přemýšlím o nás "broučku"
při tom z dlouhé chvíle
počítám minuty trávené "bez tebe".
13.7.99
Bez tebe jsem
jako myš před kočkou schoulená
jako rybka na poušti zapomenutá
jako ptáče, co nevydá hlásku
jako motýl, co připíchli ho na obrázku
jako květina, ke které nemá kdo přivonět
jako klíček, kterým nejdou otevřít žádné dveře
jako vítr, co do hrsti svírám
a zbyde po něm jen prázdná dlaň.
24.8.99
Mám tě strašně ráda
nikdy bych tě nezradila
nesmíš věřit cizím lžím
co nás chtějí rozdělit.
Já tě mám tak ráda
city najevo nerada dávám
musíme být spolu šťastní
čelit těm lžím ukecaným.
Já tebe mám totiž ráda
svou lásku ti za tvou dávám
téměř nic za to nežádám
jen se mnou zůstaň.
MÁM TĚ RÁDA!
4.10.99
Byla to krásná chvíle
když jsem spočinula
v náruči tvé
Potopena v štěstí
jsem se k tobě přitiskla
Vyhladovělá láskou
do tebe se zakousla
V tomto stavu jsme
dlouho setrvali
Doteky svá těla prozkoumali
Očima se něžně hladili
Jako mláďata jsme se škádlili.
4.10.1999
Jsem unavená, cítím na sobě tíhu,
tíhu světa, tíhu života, tíhu krásna,
zavírám oči, pod víčka mi vniká
postava, obraz mé lásky,
počítám hodiny prožité společně,
od příjezdu do odjezdu,
všechno ostatní vyplňují pauzy,
vzpomínky na společné chvíle,
čekání, čekání na den,
až se naše oči setkají,
prsty propletou a těla propojí,
naše mysl se potopí do propasti,
do hluboké slasti, do sedmého nebe,
taková je moje láska,
čistá, sladká, tak opojná.
Patří jenom TOBĚ!
19.10.99
Byli jsme spoluj jen chvilku
přitisklé tělo na tělu
v těsném obětí spolu
jsme vyháněli dotěrnou zimu.
Než jsme se rozklepali zimou
hodiny se staly minutou
rozloučili jsme se pusinkou
vlak tě odvážel na cestu vzdálenou.
Na vzdálenou protivnou vojnu
která rozdělila naší dvojku
vyhlásila jsem ji krutou pomstu
čekám, až mi tě zpět vydá, broučku.
14.11.99
Láska je cit,
který nikdy nepochopím.
Je to touha po tom druhým,
s kterým chci po světě bloudit.
Jeho ústy promlouvat,
hledět jeho očima.
Prožívat s ním krásné chvilky,
do náruče se mu choulit.
Roztávat při jeho dotecích,
nevnímat celé okolí.
Být milovaná a milovat,
co víc bych si mohla přát?
16.12.99
Bez tebe jsem muška
v síti lapená,
co čeká na příchod
hrozivého pavouka.
2000
Lehnu si k tobě do trávy,
pod rozjasněné hvězdy,
odhalím tě nenasytnými doteky,
tělo ti potisknu drobnými polibky,
zlíbám z tvý kůže každičký kousíček,
milimetr po milimetru budu přejíždět,
budu tě hladit, laskat a rozmazlovat,
budeš můj miláček
a já budu tvá milá.
29.2.00
Roznítil jsi ve mě touhu
jsi můj pán - já tvůj otrok
Chci své tělo na tvé tisknout
a šat z tebe všechen strhnout
Tys mou mysl omámil
o rozum mě připravils
Chci se s tebou milovat
říkám ti to bez zábran
Ve své moci mě teď držíš
těžké je z tvých pout se vymámit
Chci tě rozmazlovat
a chci tě dráždit
odhoď své zábrany
a pojď ke mě blíž
Já tě chci a ty to víš!
29.2.00
Co je to láska?
Jen dětská pohádka?
Bláznův sen a nebo klam?
Nebo blaho, co pouta nám dá?
Nebo jenom lidská touha?
Miluji tě? - Mám tě ráda?
Nebo je to vše přetvářka?
Je to štěstí? - co prožívám?
nebo takto začíná ŽAL?
6.12.01
Bolí to, žes odešel,
ani slůvko jsi neřekl,
rozloučení asi neznáš,
SBOHEM ANI NEUMÍŠ DÁT!
13.7.03
Jsem tu sama,
ty tu nejsi,
kdy se vrátíš?
Tak mi scházíš.
Stýská se mi.
Chci se mazlit,
k tobě tisknout,
být jen s tebou!
21.8.03
Oči se klíží,
chce se mi spát.
Tebe tu miláčku,
vedle sebe nemám.
Chybíš mi velice,
moc se mi stýská.
Nemá mi tady kdo,
pusu na "dobrou noc" dát.
3.9.03
Mám tě ráda,
jsem blázen - a to do tebe,
tak proč opouštím tě?
Proč to dělám!?
Nevím, nevyznám se v sobě!
Chci být s tebou, nechci konec!
Tak proč to dělám?
Nechápu, co to se mnou je.
Mám v srdci velký zmatek.
Vím, že budu litovat,
až opustím lásku - tedy tebe.
Ztratím tě navždy?
Odpustíš mi někdy?
Budu tě stále milovat,
ale nemohu už déle zůstat.
Pak by to bolelo víc
a to já nechci!
Nechci ti víc ublížit.
Budu tě v srdci provždy mít,
slůvko lásky nahlas však nikdy
nevyslovím.
4.9.03
Že vždy, když se vidíme,
ti srdce jak o závod bije?
To je dobře, protože mě také.
To je prý láska - říká se.
1.10.03
Bojím se svých citů,
kterým neumím poroučet.
Bojím se, že ti podlehnu
a svět mi bude u nohou klečet.
Bojím se, když je mi nádherně,
že je to jen krásný sen,
který brzy pomine.
Bojím se, že svedeš mě
a já nebudu moct popadnout dech,
až se budu rozplývat v náruči tvé.
Bojím se, že až mi polibek dáš,
tak roztaju jak sněhulák.
1.10.03
Bojím se podívat do tvých očí,
protože pak dělám mnoho hloupých věcí.
Ten pohled z očí do očí,
mou mysl vždycky otupí.
Pak jak opitá a hloupá připadám si,
chtěla bych hned ochutnávat tvé polibky.
Před lidmi neb bez lidí,
nevnímám svět okolní.
Jen na jedno myslím -
a to, že milovat se s tebou chtěla bych.
Ale jen s tebou, protože tys mi
mé srdce vědomě uloupil.
A bojím se,
že o tom smím už jenom snít...
2.10.2003
Chtěla bych s tebou stále být,
místo toho se snažím před tebou ukrýt.
Tvé oči mě svádí a pálí na kůži,
tvá slova slyším, i když se mnou nejsi.
Srdce mi buší, když se ke mě přiblížíš
a div mi nepukne, když polibek mi dáš na rty.
Do tebe se zamilovat je až moc snadný,
ale bojím se, že mé city časem zraníš.
Mám tě ráda - chtěla bych ti tolik říct,
ale že sama budu - toho se tak bojím.
Ne, neříkej, že to pravda není!
Chci se zamilovat, ale ty nejsi asi ten pravý.
Když jsem s tebou, jak v pohádce se cítím,
chvíle s tebou jsou tak neskutečný...
S tebou nemůžu být, ty bys mi hodně ublížil,
to raději s jiným budu - bez lásky žít.
Nechci smutná být a o tebe přijít,
ale nechci vidět tě s jinou v objetí.
11.10.2003
Asi jsem se zamilovala. Hloupé, že?
Já, která se snažím vyhnout lásce.
S tebou prožívám chvíle, že skoro ani
nevěřím, že jsou opravdové.
V oblacích se vznáším, stále na tebe
myslím a vybavuju si doteky tvé.
Bojím se promluvit a otevřít své oči,
abys jako dým nerozplynul se.
Nevím, kde bych tě pak měla hledat,
bloudila bych světem a umřela steskem.
Já jsem ale šťastná, protože tě tu mám
a ty mě máš také moc rád.
12.10.03
Proč na tebe stále myslím?
Proč tě stále v hlavě mám?
Proč se k tobě nevrátím,
když tě stále ráda mám?
Proč se lásky tolik bojím?
Proč se ti tak vyhýbám?
Já bych s tebou chtěla tak být,
ale nechci tě už zraňovat!
6.11.03
Tvou blízkost jsem tak silně cítila,
až mi do těla vstoupil nečekaně žár.
Zahalila mě mračna touhy a studu zároveň,
neodvážila jsem se na tebe ani pohledět.
To je poprvé, co jsem se tak trapně cítila,
jako pštros do písku hlavu strčit jsem chtěla.
Cítila jsem tvůj horký dech na svých rtech,
tvé ruce mě žádostivě hladily po těle.
Vždycky jsem toužila s tebou se milovat.
A teď - je to skutečnost nebo pohádka?
16.11.03
Paní Noc přikryla vše pod svůj plášť,
jen měsíček svítí s hvězdičkama.
Tam někde v dáli slastně spinkáš
a ani netušíš, že na tebe vzpomínám.
23.11.03
Stýská se mi, stýská
a to čím dál víc.
Proč jsi něco neudělal?
Proč´s mě nechal odejít?
Stačilo tak málo,
vzít mě za ruku -
políbit -
a pak bych už nedokázala
sbohem ti říct.
Teď vím, že jsem udělala
tu největší chybu -
kterou jsem kdy udělat mohla.
Ale já si říkala, že zapomenu,
city jinými snadno nahradím.
Jenže v mé duši je teď
velikánská díra - prázdno.
Ach jo. Mě se po tobě tolik stýská!
Nikomu bych nepřála
prožít tyto muka.
Vidím tvé smutné oči,
co se na mě dívají za sna.
Prosí tiše - vrať se "nazpět".
Jenže to už jaksi nejde.
Bohužel jsem ti moc ublížila.
Na to jsem před tím vůbec nepomyslela.
Nenapadlo mě, že oba budem se
trýznit vzpomínkami,
že budem oba proklínat
tu chvíli rozloučení.
(která se Bohužel nedá nazpět vrátit)
24.11.03
Už nikdy nenajdu kluka
jako jsi byl ty.
Už nikdy nebudu se s nikým
tak cítit.
Už nikdy nevezmeš mou ruku
do dlaně svý.
Už nikdy se do tvé náruče
nestulím.
Už nikdy mi nedáš polibek
na rty.
Už nikdy se mi nepodíváš
dlouze do očí.
Už nikdy "miluji tě" do vlasů
nezašeptáš mi.
Už nikdy se mi nebudeš smát,
když se rozčílím.
Už nikdy se nebudem radovat
ze společných věcí.
Už nikdy nebudeme usínat
v těsném objetí.
Už nikdy nesetřeš slzy smutku
z tváře mí.
Už nikdy, už nikdy, už nikdy...
24.11.03
Svou tvář ukrývám do polštářů,
protože je mi smutno - pláču.
Udělala jsem hroznou chybu,
opustila jsem svou lásku.
Nevím, jak velkou mám zaplatit cenu,
aby jsme zas mohli býti spolu.
Nechci žít jen ze svých snů,
chci se s tebou držet za ruku!
Jen s tebou chci projít svou životní cestu.
8.1.04
Mé srdce krvácí - je v něm velká díra.
Chtělo by uzdravit, ale chybí medicína.
Jediný lék, který by to sved, je tuze cená látka.
Zahojit ho může jen láska mého miláčka,
který se na mě z obrázku usmívá
a já stále dokola jeho dopisy pročítám.
Srdce už nemá sílu tlouci, mám ho stále ráda.
Mé srdce se trhá na kusy a má duše pomalu umírá.
Bez něho můj život smysl postrádá!
9.1.2004
Proč si stále nalhávám,
že na tebe dokážu zapomenout,
že bez tebe můžu být?
Vždyť to není pravda!
Tak proč si to už konečně nepřiznám?!
Mám strach, že pro změnu odmítneš ty mě?
Že už se mnou nebudeš chtít být?
Že... ach, chci s tebou zas usínat,
tulit se v tvé náruči
a mít zas bezstarostné sny.
Místo toho objímám plyšáčka
a už se nesnažím slzy utírat.
Stále tě mám před očima,
každý místečko mi tě připomíná,
všude se hemží vzpomínky.
21.1.04
Já už nechci být sama -
chci se tě dotýkat,
být s tebou -
s tebou se milovat!
Můžu mít kohokoli -
ale já nechci!
Mé srdce žádá tebe -
ty jsi pro mě jediný!
Vrať se prosím,
já vím,
že tvé city ke mě nejsou chladný -
my dva jsme pro sebe stvoření...
Bolí poslouchat zamilované songy,
protože ty tu se mnou nejsi -
chybíš mi -
stýská se mi -
chci se k tobě přitulit -
hřát se ve tvé náruči
a být zase tak šťastná!
21.1.04
Chtěla bych vykřičet své štěstí
do světa.
Stalo se to, v co už jsem doufat
přestala.
Byla jsem smutná a plyšáčka k sobě
tiskla,
ztratila jsem naděje, když mi v tom
zavolal.
Chtěl se se mnou sejít a já za ním
hned šla...
Objali jsme se na schodech a vpili se
do sebe polibkem.
Pak jsme se celou noc milovali
- milenci jsme se stali.
Byl to krásný sen, ale když oči
otvírám, ty tu vedle mě jsi!
Ležíš a spíš - a mě je tak krásně,
už nikdy nechci vstát - chci jen ležet.
Ležet a dívat se na tebe,
jak spinkáš v mé postýlce.
- VEDLE MĚ!
1.2.2004
Já se tak bojím,
že necháš mě být,
já se tak bojím,
že mě zas opustíš,
já se tak bojím,
že tě ztratím navždy
- teď, když jsem tě našla,
- teď, když tě zas u sebe mám,
- teď, když každá noc může být vášnivá,
- teď, když jsem tak šťastná,
- teď, právě teď mám hrozný strach...
2.2.04
Proč mě stále zraňuješ?
To tak strašně bolí!
Já chci s tebou stále být.
Ale ty mě nechceš...?
Tak já budu s jiným...
Snad zapomenout mi pomůže.
Je mi s tebou nádherně.
Ale jako hračka připadám si.
My jsme spolu vždycky jen,
když přeješ si to ty.
A když já po tobě zatoužím,
tak už nemáš zájem!
8.2.2004
Proč, když mě máš rád,
tak proč se mi vyhýbáš?
Proč, když po mě toužíš,
tak proč se mnou nechceš být?
Proč, když je ti se mnou dobře,
tak proč se tak od mne odtahuješ?
Proč, když mě miluješ,
tak mě tolik zraňuješ?
Proč láska tolik bolí,
tak proč, když na tebe myslím?
Proč mám stále více otázek
a proč si na ně nedokážu odpovědět?
Proč a proč a proč jen proč?!
9.2.2004
Jsi amorův šíp, co do srdce se zabodl mi.
Jsi peříčko, co hladí mě po duši.
Jsi motýlí chvění, které v podbříšku cítím.
Jsi sluníčko, co se na mě z nebe culí.
Jsi štěstí, co mě životem provází.
Jsi skřivánek, který mě uspává v noci.
Jsi opijum, co dokáže myšlenky poblouznit.
Jsi plyšový medvídek, se kterým se mazlím.
Jsi oříšek, který tolik rozlousknout chci.
Jsi růže, co nikdy neuvadne v mé dlani.
Jsi sen, ze kterého se nechci probudit.
Jsi tůňka, ve které se utápím.
Jsi balzám, co kokáže rány zahojit.
Jsi klíček, kterým chci 7. komnatu otevřít.
Jsi žár, co spaluje mé tělo v uhlíky. Jsi hříšná myšlenka, co mě tolik svádí.
Jsi hořká slza, co teče mi po tváři.
Jsi trn, co bolest umí způsobit.
Jsi dělová koule, co v hlavě zmatek způsobí.
Jsi ten, který mě miluje a umí tolik ranit!
9.2.2004
Chtěla bych být sluneční paprsek,
co tě ráno probouzí.
Chtěla bych být jemný vánek,
co tě po tváři hladí.
Chtěla bych být dešťovými kapkami,
co ti šaty promáčí.
Chtěla bych být měsíčkem,
co tě domů provází.
Chtěla bych být polštářek,
do kterého hlavu vložíš.
Chtěla bych být poslední myšlenka,
o které budeš snít.
Chtěla bych být tvůj miláček,
co se k tobě přitulí-
a bude s tebou spát...
... pod rozzářenými hvězdami.
13.2.2004
Miluju tě - tolik mi chyběla tato slůvka.
Chtěla bych s tebou být už napořád.
Blázínku, ty víš, že tě mám moc a moc ráda.
Chtěla bych, abys mi už nikdy nepřestával šeptat,
že jsem tvůj miláček, že jsem jenom TVÁ!
Jsi můj smyslík, pro který dýchat nesmím přestat.
Jsi prostě to nejhezčí, co na světě zmám...
14.3.04
Proč mi nevolá?
Proč???
Proč mi řekl,
že už mě nemá rád?
že už mě nemiluje?!
Proč tak hlubokou ránu
mi zasadil do srdce?
Proč tolik trpět mám?
Když mé srdce touží jen po něm?
Proč řekl mi tak krutá slova?
Co špatně jsem udělala?
Proč už mě nechce?
Proč mě tak odmítá?!
Proč jednou mi říká,
jak mě miluje
a podruhé mě stěží
může vystát?
To tak bolí! Co mám dělat?
Proč mi řekl, že si mám
najít někoho, kdo mě bude mít opravdu rád?
To už opravdu minulost vymazal?
a chce na mě zapomenout?
Proč mě ale přesto volá dál...?
8.4.2004
Slza štěstí na řasách usadila se mi.
A ze srdce vyplavila všechny mé pochyby.
"Mám tě rád" teď zprávička přišla mi.
A já jsem ten nejšťastnější človíček na zemi.
Ten nejkrásnější páreček na světě budeme jen MY.
Miluju tě - to ty moc dobře víš
a naší lásky si strašně moc vážím.
A opatrovat ji budu jako to nejcenější, co můžu jen mít
a to necennější jsi pro mě jen TY!
27.4.2004
Cítím v sobě prázdno.
Strašně mi chybíš.
Ty to ale asi
takhle už nevidíš.
Chtěla bych s tebou být.
Tělo na tělo tisknout.
Ty už ale dávno se
nechceš milovat se mnou.
Vyprahla touha,
jak ve studánce voda.
A tak se za jinou ohlížíš?
Já ti to nevyčítám.
Já ti to štěstí přeju.
Do studánky voda
taky jednou steče.
A já se taky zamiluju....
23.4.2004
"Ať lítají blesky
a padají kroupy
hlavně když budu
v náruči tvojí."
8.5.2004
Mít rád, znamená i umět odpouštět
a ne jen prožívat chvíle rozkoše.
Tvé city nejsou ani trochu upřímné,
jinak bys mě stále neopouštěl.
Nebudu se už koupat v slzách,
těch je plné moře až po okraj.
Nenechám si od tebe dále ubližovat,
vždyť nejsem žádná tvoje hračka!
Až zase po ránu mě opustíš,
tak zamknu dveře a zahodím klíč.
Protože po další nádherné noci,
bolí vzpomínky ještě mnohem víc.
20.10.2004
Ne, už nebudu plakat,
teď už se budu jenom smát!
Už mě nezajímá tvá láska,
kterou mě k sobě poutáš...
Ubíjíš moji duši,
zraňuješ mé city,
tolik tě chci - i když tě už nechci!
Děláš v mé hlavě samé rozbroje...
Bolí mě tě opustit,
bolí mě být s tebou,
bolí mě jen tvá přítomnost
či nepřítomnost...
Chci vrátit čas,
Chci vrátit naši lásku,
CHCI VRÁTIT TEBE!!!
8.10.2010
